Výhřez meziobratlové ploténky

Výhřez meziobratlové ploténky

Nehledě na to, jak je to v etymologickém slovníku Maxe Vasmera souhrnně lidově a zobecňujícím způsobem popsáno, cituji: „přesněji výhřez, hernia“ (lat. hernia – výhřez), „bolest, ústřel“, „poranění, vřed“, je výhřez meziobratlové ploténky velmi složité onemocnění. Není dobré brát tento problém na lehkou váhu. Ačkoli, to se vám stejně nepovede, protože intenzita bolestí, které obvykle provází vyhřezlou ploténku, je natolik vysoká, že každého mimoděk donutí hledat způsob, jak by se jich zbavil. Ale aby kvůli neuváženosti a ze zoufalství člověk nenatropil ještě větší škodu, je třeba mít alespoň elementární znalosti dané problematiky.

Výhřez meziobratlové ploténky

Výhřez meziobratlové ploténky je tedy patologický stav, při kterém dochází k proražení (extruze, lat. extrudo - vytlačovat; prolaps, lat. prolapsus – vypadnutí) fragmentů degenerovaného pulpózního jádra mimo fibrózní prstenec. Výhřezy meziobratlové ploténky mohou být různé. Mohou být nesekvestrované a sekvestrované. Sekvestrované výhřezy meziobratlové ploténky mohou být migrující a nemigrující. Vyklenutí výhřezu může být tedy částečné, kdy je zachováno spojení s meziobratlovou ploténkou, nebo úplné, kdy je toto spojení přerušeno a vytváří se volný sekvestr (sekvestry, z lat. sequestro – dávám mimo, odděluji). Výhřezy meziobratlové ploténky mohou vznikat buď náhle po výrazném zatížení, potom dochází k protržení fibrózního prstence a vystoupení většiny ploténky, nebo postupně, kdy pulpozní jádro vystupuje ven z degenerativně narušené tkáně fibrózního prstence po malých částech.

Kromě toho v axiální (lat. axialis – osový) rovině (tedy v horizontální rovině) se výhřezy meziobratlových plotének dělí na ventrální, mediální, paramediální, mediolaterální, foraminální a extraforaminální.

V souvislosti s biomechanickými zvláštnostmi páteře působí hlavní zátěž na zadní část ploténky. Zepředu (nebo přesněji ve ventrálním směru, tzn. ležící ve směru k břišní straně) je totiž fibrózní prstenec relativně pevný, a navíc je pokryt mohutným předním podélným vazem. A vzadu (v dorzálním směru, z lat. dorsum – záda) je zadní podélný vaz a fibrózní prstenec méně pevný, především v zadní boční části. Zejména proto dochází nejčastěji k protruzi a výhřezu meziobratlové ploténky v zadní boční části ploténky.

Výhřez meziobratlové ploténky. Ventrální zóna

V sagitální rovině (vertikální průřez) se výhřezy meziobratlových plotének dělí na ventrální, dorzální, kraniální a kaudální.

Výhřez meziobratlové ploténky

Na MR.č18 jsou vidět výhřezy meziobratlových plotének v segmentech:
- L4-L5 ventrální lokalizace s tvorbou kaudálního sekvestru; pokud by se výhřez nacházel o jeden segment výše, byl by „konflikt“ s břišní aortou nevyhnutelný;
— L5-S1 – dorzální výhřez meziobratlové ploténky, částečně kompenzován spondylózou.

Výhřez meziobratlové ploténky

Na MR č. 19 je vidět dorzální výhřez meziobratlové ploténky v krční oblasti páteře v segmentu C5-C6 s kompresí míchy. Na MR č.20 je vidět výhřez meziobratlové ploténky v krční oblasti páteře v segmentuC5-C6 a protruze v segmentu C6-C7.

Jen podotknu, že pokud je výhřez meziobratlové ploténky dostatečně velký a je lokalizován v krční části páteře, může vyvolat nejen somatické narušení, ale dokonce i psychické rozladění. Příčina se skrývá v tom, že vyhřezlá meziobratlová ploténka tlačí na durální vak (je formován tvrdou mozkovou plenou) a v něm je uložena mícha. Jak je známo, mícha nemá receptory bolesti. Nicméně pokud dojde k utlačení durálního vaku, vede to k stabilnímu lokálnímu podráždění určitých zón mozkové kůry. Na subjektivní úrovni se to může projevit jako neustálý pocit úzkosti a neklidu (tak zvaný „syndrom očekávání“).

S vyhřezlou ploténkou v hrudní části páteře se nesetkáváme často, ale zato se jedná o nejvíc nebezpečnou lokalizaci. Je to proto, že v porovnání s jinými částmi páteře je zde epidurální prostor užší, jeho rozměry se pohybují v rozpětí pouhých 0,2 – 0,4 cm po celém obvodu durálního vaku (tvrdé pleny míchy). Proto i menší vyklenutí výhřezu může stlačit míchu a vyvolat těžké komplikace. Ale jak už bylo řečeno, je tato komplikace v hrudní části páteře řídkým jevem, protože výška meziobratlových plotének je relativně malá, ne více než 3 – 5 mm, a hrudní část páteře kvůli pevnému žebernímu skeletu je v porovnání s jinými částmi méně pohyblivá a tím pádem bývá i méně často traumatizována.

Dorzální výhřezy meziobratlové ploténky

Na MR č.22 a MR č.23 můžeme vidět dorzální výhřezy meziobratlové ploténky v hrudní části páteře.

Ale jak už bylo řečeno, je tato komplikace v hrudní části páteře řídkým jevem, protože výška meziobratlových plotének je relativně malá, ne více než 3 – 5 mm, a hrudní část páteře kvůli pevnému žebernímu skeletu je v porovnání s jinými částmi méně pohyblivá a tím pádem bývá i méně často traumatizována. Říká se, že výhřezy meziobratlových plotének velkých rozměrů mohou do značné míry udělat z člověka invalidu, protože mohou částečně nebo zcela utlačovat (lat. comprime – zmáčknout, stisknout) míchu a její kořeny. A je to nepochybně tak. Ve skutečnosti výhřezy meziobratlových plotének, dokonce i malých rozměrů, ve spojení se stenózou (řec. steosis – zúžení) míšního kanálu nebo foraminální stenózou (orientované do meziobratlového otvoru) mohou vyvolat stejné komplikace jako sekvestry.

Výhřezy meziobratlových plotének

Na sérii snímků MR č.24 jsou vidět dorzální výhřezy meziobratlových plotének v bederní části páteře v segmentu L5 – S1. Jedná se o nejzranitelnější meziobratlovou ploténku, protože kvůli jejímu anatomickému umístění je podrobena největšímu zatížení. Jak se říká, v pořadí je „poslední“, ale ve zranitelnosti je první. Proto u ní nejčastěji vznikají nejrůznější komplikace včetně výhřezů.

Výhřezy meziobratlových plotének

Na sérii snímku MR č. 25 jsou vidět dorzální výhřezy meziobratlových plotének v bederní části páteře v segmentech L4 – L5, L5 – S1. Takové komplikace, kdy vzniká několik výhřezů najednou, jsou v pozdních stádiích degenerativně dystrofického procesu relativně časté. Jak se říká, „neštěstí“ nepřichází samo, má rádo společnost.

Chtěl bych poznamenat, že podle mého pozorování, prakticky všechny dnes existující metody léčby degenerativně dystrofického procesu včetně těch případů, které jsou komplikovány výhřezy meziobratlových plotének, jsou zaměřeny na odstranění bolestivých syndromů. Jednoduše řečeno léčí se následky a ne příčina! Rád bych vás také upozornil na následující fakt. Existují takové výhřezy plotének, které nevyvolávají žádné symptomy, jsou to tak zvané „němé“ výhřezy. Obvykle se jedná o výhřezy se středovou lokalizací. Někteří „odborníci“ působící v oblasti vertebrologie se mylně domnívají, že takové výhřezy nejsou nebezpečné a není je potřeba léčit. Opírají svůj (v tomto případě nepodložený, mylný) názor o to, že výhřezy meziobratlových plotének jsou nebezpečné pouze tehdy, když vyvolávají bolesti. Bohužel to tak vůbec není!

Výhřezy meziobratlových plotének jsou velmi nebezpečné a zákeřné, dokonce i když nezpůsobují bolest. Je to dáno tím, že pokud vyhřezlá ploténka dlouhodobě dráždí nebo stlačuje zadní podélný vaz nebo obaly míchy, vyvolává to rozvoj zánětlivých procesů v míšním kanále a následně vede k epiduritidě (zánět v epidurálním prostoru), arachnoiditidě (zánět pavučnice (arachnoidea), pleny mozkové nebo míšní a také může vést k jejich srůstu. Takže neposkytnout včasnou pomoc člověku s problémem „němého“ výhřezu ploténky je to samé, jako odsoudit ho k dalšímu zhoršování patologických procesů v jeho páteři a k rozvoji nových a nových nemocí.

Tématu neuroinfekcí se dotkneme v dalších článcích. Tady bych rád uvedl příklady z mého pracovního lékařského archivu: výsledky léčby sekvestrovaného výhřezu meziobratlové ploténky metodou vertebrorevitologie.

Příklad č. 1.

Sekvestrovaný výhřez meziobratlové ploténky v segmentu L4 - L5

Na MR č. 192 je zachycen stav bederní části páteře: recidiva po operaci – sekvestrovaný výhřez meziobratlové ploténky v segmentu L4 – L5, absolutní stenóza míšního kanálu.
Na MR č. 193 je stav bederní části páteře po léčbě metodou vertebrorevitologie.

Příklad č. 2.

Sekvestrovaný výhřez meziobratlové ploténky

Na MR č. 194 je zachycen stav bederní části páteře po třech operacích: recidiva - výhřez meziobratlové ploténky v segmentu L5 – S1, stenóza míšního kanálu.

Na MR č. 195 je stav bederní části páteře po léčbě metodou vertebrorevitologie.

Příklad č. 3.

Sekvestrovaný výhřez meziobratlové ploténky. Absolutní stenóza míšního kanálu

Na MR č. 196 je zachycen stav bederní části páteře po operacích: recidiva výhřezu meziobratlové ploténky v segmentu L5 – S1 s tvorbou sekvestru, který migruje kraniálním směrem, absolutní stenóza míšního kanálu.

Na MR č. 197 je stav bederní části páteře po léčbě metodou vertebrorevitologie.

Příklad č. 4.

Sekvestrovaný výhřez meziobratlové ploténky. Absolutní stenóza míšního kanálu

Na MR č. 198 je zachycen stav bederní části páteře: sekvestrovaný výhřez meziobratlové ploténky v segmentu L5 – S1, absolutní stenóza míšního kanálu.

Na MR č. 199 je stav bederní části páteře po léčbě metodou vertebrorevitologie.

Příklad č. 5.

Sekvestrovaný výhřez meziobratlové ploténky. Absolutní stenóza míšního kanálu

Na MR č. 200 je zachycen stav bederní páteře po operaci: recidiva - sekvestrovaný výhřez meziobratlové ploténky v segmentu L4 – L5, absolutní stenóza míšního kanálu.

Na MR č. 201 je stav bederní části páteře po léčbě metodou vertebrorevitologie.

Uvedl jsem pouze zlomek případů z mého pracovního lékařského archivu, ve kterém se ke dnešku nashromáždilo už více než pět tisíc snímků s výsledky léčby metodou vertebrorevitologie. Za každým z nich stojí konkrétní pacient a konkrétní příběh vzniku a průběhu jeho nemoci. Asi jste si toho všimli, že všechny výše uvedené případy byly spojeny především s bederní částí páteře.

Podle statistických údajů je právě bederní páteř nejnáchylnější k tomu, aby byla zasažena degenerativně dystrofickým procesem. Na druhém místě ve statistice je krční páteř a na třetím (nejvzácnější případy) je hrudní část páteře. Bylo by samozřejmě možné popsat ve stejném rozsahu i případy spojené s krční páteří.

Sekvestrovaný výhřez meziobratlové ploténky. Absolutní stenóza míšního kanálu

Na MR č. 202 je zachycen stav krční části páteře: sekvestrovaný výhřez meziobratlové ploténky v segmentu C3 – C4 s migrací sekvestru jak kaudálním (dolů) směrem tak kraniálním (nahoru), s exkavací durálního vaku (útisk míchy) v segmentu C3 – C4, narovnání lordózy, stenóza atd.

Na MR č. 203 je zachycen stav krční části páteře po absolvování dvou kurzů léčby metodou vertebrorevitologie: výhřez ploténky v segmentu C3 – C4 chybí, stenóza je odstraněna, a především je obnovena biomechanika, to znamená, že je do normálního stavu obnovena přirozená fyziologická lordóza.

S použitím materiálů z knihy Osteochondróza pro profesionálního pacienta od prof. I.M. Danilova - autora metody vertebrorevitologie.